Kam s dětmi v Praze za dinosaury? Dinopark? Nikoliv. Chlupáčovo muzeum historie Země!

(c)Dina Šnejdarová 

V životě mnoha dnešních dětí nevyhnutelně přijde dinosauří období. Někdo si chce jen hrát s figurkami, kreslit si je a rozvíjet u toho fantazii, někdo se chce dívat na filmy a trochu se u nich bát, některé děti, dáme-li jim prostor, jsou ochotné nechat pošimrat své mozkové buňky i poněkud jinak. Pak přichází čas navštívit muzeum. Není, myslím, třeba klást na děti vysoké nároky a vyžadovat od nich, aby si kdovíco zapamatovaly, své zrakové vjemy si zpracují po svém, přidají k dalším podnětům (pokud jim je dopřejeme) a za čas se jim všechno spojí takovým způsobem, až se možná budeme divit. S jedním dítkem jsme návštěvu absolvovali s coby pětiletým nezbedným capartem, což vyústilo v třídenní malbu obrazu dinosaurů, jakou jsme do té doby neviděli, a v mnoho bojových dinosauřích her, s druhým dítkem v šesti, s výsledkem mnoha nekonečných dotazů o původu člověka. Stačí k tomu mít pak doma při ruce jednu šikovnou knížku, podpořit zvídavost vhodným seriálem (například britskou sérií Andy a dobrodružství s dinosaury), dokumentem, případně výjezdem do zahraničí.

(c) Dina Šnejdarová 


Chlupáčovo muzeum historie Země se skrývá v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na pražském Albertově. Vzhledem k tomu, že se jedná o muzeum univerzitní, které slouží především k výzkumným účelům, pro veřejnost má otevřeno pouze jednou týdně ve středu. Určitě stojí za to jednu středu v harmonogramu vyšetřit, protože se tu na malém prostoru skrývá mnoho věcí k vidění i ke čtení a k dětem, alespoň podle vlastních zkušeností, jsou zde vlídní.


Ivo Chlupáč (c) Česká geologická služba 

Nejprve ale několik faktů. Proč se muzeum jmenuje Chlupáčovo? Profesor Ivo Chlupáč (1931-2002) byl významný český geolog a paleontolog, více než třicet let pracoval jako odborný a později vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického, v roce 1994 se stal ředitelem Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK. Byl specialistou na devonský útvar, podstatně přispěl k výzkumu, popsal a pojmenoval množství nových druhů, řada druhů a rodů popsaných jinými autory nese ve svém odborném názvu na počest jeho jméno. Byl členem mnoha mezinárodních komisí, přednášel na domácích i zahraničních sympózií, je autorem více než 250 publikací a zpráv, jako pedagog inspiroval mnoho studentů. Byl to právě profesor Chlupáč, kdo usiloval o rekonstrukci paleontologicko-geologických sbírek Přírodovědecké fakulty, k níž došlo až po jeho smrti, a proto je po něm muzeum pojmenováno.

(c) Dina Šnejdarová
 

(c) Dina Šnejdarová 


Co je v muzeu k vidění? Především jsou to vitríny věnované jednotlivým obdobím vývoje Země od jejího vzniku dodnes, a to s patřičným popisem. Kromě toho, a to asi nejvíc zaujme právě děti, jsou v prostoru muzea umístěny vitríny s modely živočichů (většinou ve skutečné velikosti!), přičemž největší atrakcí je replika kostry karnotaura o délce 8 metrů, na jejímž hřbetě je koňské sedlo. To se našlo během rekonstrukce muzea a na kostru bylo umístěno nejen jako malý „vtípek“, ale také jako připomínka badatelů, kteří v 70. letech 20. st. prováděli mapování Mongolska a sedlo používali při terénních pracích. Muzeum pořádá také dočasné tematické výstavy, které najdeme na vyvýšené galerii.

(c) Dina Šnejdarová 

(c) Dina Šnejdarová 


A co dál? Dál je to na nás, rodičích. Záleží na tom, co naše děti zvládnou, v jakém rozsahu, intenzitě a hloubce. Ve vitrínách se můžeme zaměřit jen na pár vybraných exponátů, pokochat se modely, případně si k nim něco říci. Vstupné je natolik přívětivé, že se lze do muzea opakovaně vracet, a sejde-li se více nadšenců, mohou si objednat skupinovou prohlídku s odborným výkladem (vhodné spíše pro starší děti).



©Dina Šnejdarová

Oblíbené příspěvky