Collegium Marianum umí potěšit sluch i zrak
(c) Petr Dryc |
Letní
slavnosti staré hudby letos vyvrcholily Večerem pro krále. Pro francouzského
krále. Dvořákova síň se proměnila ve Versailles, posluchači v aristokratickou
společnost a pódium opanovali hudebníci, sólisté a tanečníci. Nikoli v barokní
pompě, ale s jemnou hrou světel, barev, s trochou třpytu a s elegancí.
Prošli jsme s nimi mnoho témat francouzských oper, od líbezného pastorale,
přes válku, bouři, hádku, peklo, proroctví až ke smíření. Do titěrných detailů propracovaný
večer plynul jako intimní divadelní představení, nad nímž se klenul duch královské
vznešenosti.
(c) Petr Dryc |
Křehké
pohyby Jany Semerádové, téměř tančící za dirigentským pultem, doplnily
dva okouzlující páry sólistů: sopranistka Katherine Watson s tenoristou
Mathiasem Vidalem a tanečníci Anna Chirescu s Arturem
Zakirovem (v choreografii Natalie van Parys).
(c) Petr Dryc |
(c) Petr Dryc |
Emoce byly zcela
dobově uměřené, přesto silné, Katherine Watson mě okouzlila svým plným hlasem a
mile ženskou něhou, Mathias Vidal rozproudil svůj temperament zvlášť ve druhé
polovině večera a tanečníci, jejich tvrdý základ klasické techniky byl
nepřehlédnutelný, se téměř vznášeli. Nevím, co mě uchvátilo víc, jestli jejich
dokonalá technika nebo výraz. Choreografie byla skvělou ukázkou toho, že má-li tvůrce
skutečnou invenci, pak méně je více.
![]() |
(c) Petr Dryc |
Již
dlouho víme, že Jana Semerádová francouzské hudbě 17. a 18. století velmi dobře
rozumí, a tak jsme si mohli večer náležitě vychutnat včetně roztomilých vstupů
s dudami. Ráda zopakuji, že Lenka Torgersen je výtečným koncertním
mistrem, Jana Semerádová vynikající flétnistka a schopná dirigentka, která
svými projekty vnáší na naši „early music“ scénu šarm, půvab a jemnost. V dnešní
tvrdé době je to víc než třeba.
Kvasem
koncertu byla hudba Jeana-Philippa Rameaua, kolem nějž se jako planetky mihli
méně známí autoři, kteří byli angažováni na francouzském královském dvoře:
Michel Pignolet de Montéclair, Jean-Joseph Cassanéa de Mondoville, Toussaint Bertin
de La Doué, Jean-Marie Leclair, Antoine D’Auvergne a Charles-Hubert Gervais. Na
poskynutí hudebních partů se podílelo Centrum barokní hudby ve Versailles.
(c) Petr Dryc |
© Dina Šnejdarová