 |
| (c)Dina Šnejdarová |
V životě mnoha
dnešních dětí nevyhnutelně přijde dinosauří období. Někdo si chce jen hrát s figurkami,
kreslit si je a rozvíjet u toho fantazii, někdo se chce dívat na filmy a trochu
se u nich bát, některé děti, dáme-li jim prostor, jsou ochotné nechat pošimrat
své mozkové buňky i poněkud jinak. Pak přichází čas navštívit muzeum. Není,
myslím, třeba klást na děti vysoké nároky a vyžadovat od nich, aby si kdovíco
zapamatovaly, své zrakové vjemy si zpracují po svém, přidají k dalším podnětům
(pokud jim je dopřejeme) a za čas se jim všechno spojí takovým způsobem, až se
možná budeme divit. S jedním dítkem jsme návštěvu absolvovali s coby pětiletým
nezbedným capartem, což vyústilo v třídenní malbu obrazu dinosaurů, jakou
jsme do té doby neviděli, a v mnoho bojových dinosauřích her, s druhým
dítkem v šesti, s výsledkem mnoha nekonečných dotazů o původu
člověka. Stačí k tomu mít pak doma při ruce jednu šikovnou knížku,
podpořit zvídavost vhodným seriálem (například britskou sérií Andy a
dobrodružství s dinosaury), dokumentem, případně výjezdem do zahraničí.
 |
| (c) Dina Šnejdarová |
Chlupáčovo muzeum
historie Země se skrývá v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
na pražském Albertově. Vzhledem k tomu, že se jedná o muzeum univerzitní,
které slouží především k výzkumným účelům, pro veřejnost má otevřeno pouze
jednou týdně ve středu. Určitě stojí za to jednu středu v harmonogramu vyšetřit,
protože se tu na malém prostoru skrývá mnoho věcí k vidění i ke čtení a k dětem,
alespoň podle vlastních zkušeností, jsou zde vlídní.
 |
| Ivo Chlupáč (c) Česká geologická služba |
Nejprve ale několik
faktů. Proč se muzeum jmenuje Chlupáčovo? Profesor Ivo Chlupáč (1931-2002) byl
významný český geolog a paleontolog, více než třicet let pracoval jako odborný
a později vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického, v roce 1994 se
stal ředitelem Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK. Byl
specialistou na devonský útvar, podstatně přispěl k výzkumu, popsal a
pojmenoval množství nových druhů, řada druhů a rodů popsaných jinými autory
nese ve svém odborném názvu na počest jeho jméno. Byl členem mnoha
mezinárodních komisí, přednášel na domácích i zahraničních sympózií, je autorem
více než 250 publikací a zpráv, jako pedagog inspiroval mnoho studentů. Byl to
právě profesor Chlupáč, kdo usiloval o rekonstrukci
paleontologicko-geologických sbírek Přírodovědecké fakulty, k níž došlo až
po jeho smrti, a proto je po něm muzeum pojmenováno.
 |
| (c) Dina Šnejdarová |
 |
| (c) Dina Šnejdarová |
Co je v muzeu k vidění?
Především jsou to vitríny věnované jednotlivým obdobím vývoje Země od jejího
vzniku dodnes, a to s patřičným popisem. Kromě toho, a to asi nejvíc
zaujme právě děti, jsou v prostoru muzea umístěny vitríny s modely živočichů
(většinou ve skutečné velikosti!), přičemž největší atrakcí je replika kostry
karnotaura o délce 8 metrů, na jejímž hřbetě je koňské sedlo. To se našlo během
rekonstrukce muzea a na kostru bylo umístěno nejen jako malý „vtípek“, ale také
jako připomínka badatelů, kteří v 70. letech 20. st. prováděli mapování
Mongolska a sedlo používali při terénních pracích. Muzeum pořádá také dočasné tematické
výstavy, které najdeme na vyvýšené galerii.
 |
| (c) Dina Šnejdarová |
 |
| (c) Dina Šnejdarová |
A co dál? Dál je to na
nás, rodičích. Záleží na tom, co naše děti zvládnou, v jakém rozsahu,
intenzitě a hloubce. Ve vitrínách se můžeme zaměřit jen na pár vybraných
exponátů, pokochat se modely, případně si k nim něco říci. Vstupné je
natolik přívětivé, že se lze do muzea opakovaně vracet, a sejde-li se více
nadšenců, mohou si objednat skupinovou prohlídku s odborným výkladem
(vhodné spíše pro starší děti).
©Dina Šnejdarová
