Hudba a cukroví

(c) Dina Šnejdarová

 

Ani nevím, jak se nám to letos s mými dvěma malými pomocnicemi podařilo. Vzhledem k nutnému všednodennímu pobíhání, nácvikům na předvánoční vystoupení, výrobou produktů na vánoční trhy, psaním článků atd., jsme udělaly válečnou „cukrářskou“ poradu a usnesly se, že na stole za žádných okolností nesmí chybět: vanilkové rohlíčky, pracny alias medvědí tlapičky a perníčky. Jenže pak nám to šlo tak pěkně od ruky, že se teď všechno sotva vejde na tác. Některé druhy vznikaly za denního cvrkotu, kdy jsem s rukama od těsta kontrolovala domácí úkoly, vykřikovala pokyny stran cvičení na klavír a naslouchala dívčím sporům, některé jsou naopak nočními ptáky, kteří vylétali z trouby v pozdních nočních hodinách v tak hlubokém tichu, jaké město – a sousedi – dovolí. Někdy k tomu zněla hudba, náš zpěv, jindy audiopohádky. A já jsem si všimla, že některé druhy mě vábí rok co rok k těm samým skladbám a stejným autorům.

Zvědavost mi nedala, a tak vznikla tato anketa: Jakou skladbu, píseň či skladatele vám ten který druh cukroví připomíná? Odpovídaly knihovnice, muzikoložky, učitelky, PR manažerky, spisovatelky, varhanice – zároveň obětavé pečící maminky – a jeden nadějný mladý pianista. Výsledek je, myslím, inspirující. (P.S. Opusová a katalogová čísla tentokrát vynechávám…)

 

Vanilkové rohlíčky

Jedno z cukroví, k němuž mám sentimentální vztah. Recept po prababičce je možná úplně všední jako stovky jiných, ale pro mě má neopakovatelné kouzlo. Kopie strojopisu s mastnými skvrnami a sem tam zaschlým drobkem je psána ve stylu „rozbij vejce, utluč máslo“, žádné velké vysvětlování, však pravá hospodyňka má vědět co a jak. K tomu vzpomínky na maxi výrobnu mojí maminky, která pro velké množství mlsných strávníků pekla vždy minimálně ze dvou dávek. Rohlíčky si tvarovala nejraději sama, nám bylo dopřáno rochnit se pak v míse s vanilkovým cukrem, vymlouvat se, že ty zlomené se přece musí sníst, a olizovat se až za ušima. Za mě: Antonio Vivaldi a jeho hobojové koncerty (vanilka mi silně evokuje hoboj.)

Tady na plné čáře všechny převálcovala píseň Let it snow, buď ve verzi s Deanem Martinem, nebo Michaelem Bublem.

 

 

 

Dalšími „rohlíčkovými“ autory a skladbami se stali:

Bedřich Smetana

Johann Sebastian Bach - rohlíčky jsou „pěkně tlusťoučké, vypasené, precizní a dokonalé“

 

Wolfgang Amadeus Mozart

Bohuslav Martinů a další autoři spíše 1. pol. 20. století

Antonio Vivaldi: „je lahodný, ale rozplyne se, a je pryč...“

Tichá noc

 

 

 

Linecké

Snad za to může slovo „linecké“, že téměř všichni téměř jednoznačně zvolili skladatele 1. vídeňské školy, s převahou W. A. Mozarta. Já vykrajuji nejraději u Beethovena. Myslím, že za to může ono „hledání formy“.

Wolfgang Amadeus Mozart: Linecká symfonie J , Malá noční hudba 1. věta

Joseph Haydn

Ludwig van Beethoven

Igor Stravinskij nebo Paul Hindemith: „jednoduché, nepřezdobené a srozumitelné

Georg Friedrich Händel

Antonín Dvořák: šťavnatost

Narodil se Kristus Pán

 

 

Pracny (Medvědí tlapičky)

Někdo s kakaem, někdo světlé s ořechy, někdo drobné tlapičky, jiný velké „pracky“. Ty naše mají v sobě spoustu čokolády a jsou ohromně voňavé. Lepší neznám. To jsou ty chutě dětství, které nepřebije ani tisíc šéfkuchařských hvězdiček. Za mě: rytmus, vášeň, energie. Brahmsovy Uherské tance. A pozor, probojovala se nám sem tentokrát i soudobá hudba.

Johann Sebastian Bach

Johannes Brahms: Uherské tance (rytmus, vášeň, energie, zemitost)

Georg Friedrich Händel: „objemné, hůř stravitelné“.

 

Petr Eben: Finále z Nedělní hudby

Sergej Prokofjev: Montekové a Kapuleti

Čechomor Koleda je Vánoce 

Michal Nejtek: jeho skladby obsahují mnoho chutí - jako pracny

 

 

 

Perníčky

Koření, med, s polevou i bez. Tady je hudební nabídka velmi pestrá. Mně samotné se spojují se staročeskými Vánocemi a duchovními zážitky, s rozkrojeným jablkem a vůní kadidla. Tedy koledy, Rybovka a Michnovy písně. Ostatní volili takto:

Bedřich Smetana a jeho folklorní zpracování české lidové písně

 

 

 

Georg Friedrich Händel

W. A. Mozart: „nezpochybnitelná klasika“, „bez nich si lidé Vánoce nedovedou představit, zrovna jako hudbu bez Mozarta…“

Karolína Kamberská: Hořkosladce

 

Půjdem spolu do Betléma

Jiří Suchý, Jiří Šlitr: Purpura

Adam Michna z Otradovic

 

 

 

Vosí hnízda

Každý je nedělá, asociačně jsou trochu záludné, ale přece jen jsme na něco přišli.

Maurice Ravel

 

 

Johannes Brahms: rafinovanost a hutnost

Bohuslav Martinů: Otvírání studánek

 

Nikolaj Rimskij-Korsakov: Let čmeláka

Fryderyk Chopin: Nokturna

Big band, třeba s Jaromírem Hniličkou, Bill Evans, Benny Goodman, Count Basie…

 

 

 

Vánoce, Vánoce přicházejí

 

Jak vidno, „Wunderkind“ Mozart pronikl téměř do každého těsta a stejně tak Händel, který dokonce „přebil“ kolegu Bacha... A s jakou hudbou si cukroví spojujete vy?