Projekt housenky. Metamorfóza

A je to tady. Po týdnu od zakuklení našich housenek nám manžel ráno lakonicky sdělil: "Zčernaly." My, poučení, jsme zajásali. Metamorfóza je u konce!


Jenže jsme nečekali, že "výklub" půjde tak rychle. První motýl byl venku, ještě než jsme se stačili nasnídat. Rychle jsme se seběhli k síti a zvědavě si ho prohlíželi. Křídla měl sevřená, trochu zohýbaná, bude trvat skoro dvě hodiny, než se mu zpevní. Nadšeně jsme ho vítali na světě. Motýl si nás moc nevšímal a soustředěně si protahoval sosák. Pak znehybněl. (Asi proces zpevňování.) Děti měly ten den v plánu celodenní tatínkovský výlet, takže "porody" byly svěřeny do mé péče... Dostala jsem celkem jednoduché pokyny: čekat, hlídat, fotit, natáčet a hlavně, nic neprošvihnout!
Myslela jsem, že si budu v klidu číst (naivní představa, jak se ukázalo), motýlí síť vedle sebe, přístroje při ruce. Ze čtení nakonec nebylo skoro nic, protože jsem neustále kontrolovala, jestli už... Druhý motýl přišel na svět, jak se dalo tušit, zrovna když jsem asi na dvě minuty opustila stanoviště.




Připravila jsem motýlí jídlo.
 


 




Třetího už jsem si jakž takž ohlídala, zbylé dvě kukly zůstávaly šedé. Z nich se motýli vylíhli až následující dne ráno, pěkně v klidu, v tichu, bez našeho okukování.

Dle pokynů jsme našim babočkám koupili kytici karafiátů, zakapali sladkou vodou, a pak už zas bylo co pozorovat...


  

Oblíbené příspěvky